reklama
fotka

První svezení na Can-am Outlander 1000 XT - změna je život

  • vydáno: 20.9.2011
  • autor: Matěj Oliva, Foto: Petr "Low" Polanecký

Když se před nedávnem objevily první fotky nového Outlanderu, vypadalo to jako naprostá revoluce. Všechno bylo jinak už na první pohled, designem počínaje a pohonnou jednotkou konče. Jako první jsme měli možnost otestovat, jak se v Kanadě změna podařila.

Vše začíná designem. Ten na prvních fotkách vypadal trochu jako kříženec BRP a číské čtyřkolky, nicméně naživo je efekt velmi sympatický a až si zvykneme, bude kult Outlanderu nerušeně pokračovat. Design přední masky nyní používá čtyři čočky stejně jako Renegade a Commander. Tím by se měla modelová řada Can-amů sjednotit a získat svůj poznávací znak. Stroj jsme dostali samozřejmě ve žluté barvě, která mu dle mého názoru velice sluší. Hodně taky pomohla nová kola s výrazným designem.

O technických novinkách se v testu rozepisovat nebudu, vše najdete v samostatném článku. Takže jen ve zkratce, Outlander má nový rám, ten je tužší a odolnější. Nová jsou zadní ramena svařená z ocelových profilů. Přední ramena mají nový tvar s větším rozevřením. Vzduchový filtr je umístěný v přední části podsedlového prostoru a vyndáte ho bez použití nářadí. Pod sedlo se přesunula také baterie. Outlander je vybavený novým posilovačem řízení, který má tři možnosti nastavení. Nová je také palubní deska. No a abychom nezapomněli, v rámu je umístěný litrový vidlicový dvouválec z dílny dceřiného Rotaxu. Ten je osazen upraveným variátorem s rychlejší reakcí a nástupem výkonu.

Po usednutí za řídítka je citelná i změna jezdecké pozice. Řidič sedí více vepředu a má blíž k řídítkům. To prospělo kontrole nad strojem. Jezdec tím sice přichází o majestátní posez s řídítky daleko od sebe, na druhou stranu má podstatně usnadněnou jízdu na Outlanderu. Ovladače zůstávají standardní, přibylo na nich tlačítko pro ovládání posilovače řízení. Ještě to ale nemusí být finlní podoba, testovaný kus je první verze určená pro americký trh. Palubní deska je digitální a z kruhové kapličky se přesunula do hranaté. Zobrazuje všechny potřebné informace a je velice přehledná. Ani na ostrém slunci nebyl s čitelností problém.

Start motoru je tradičně okamžitý a hodně mě překvapil tichý chod motoru. K tomu přispívá nová koncovka výfuku. Reakce na plynovou páčku je velice rychlá a litrový motor se ochotně žene do otáček. Velice příjemně se změnil chod řadící páky, která jde i u sotva zajetého stroje lehce a přesně. Rozjezd je díky novému variátoru bleskový, ale chybí mu plynulost. Nástup litrového motoru je hodně rychlý a je třeba si dávat velký pozor na plynovou páčku. Pokud jí stisknete naplno, míří Outlander okamžitě předními koly směrem vzhůru. To je sice efektní, ale v těžkém terénu, nebo při práci to není ideální a je třeba spíše klidný a pomalý nástup. Po celém dni ježdění si ale na plyn zvyknete a rozjezdy nejsou problém.

Zátah motoru je naprosto impozantní a u pracovních čtyřkolek nemá konkurenci. Motor se tváří hodně sportovně, ale má i dostatek točivého momentu. Šedesát mil v hodině bylo na tachometru v okamžiku a Can-am dále zrychloval, pak už se ale na ovladatelnosti začne podepisovat obutí, které na silnici není ideální. Raději se tedy vydáme do terénu.

První, co mě překvapilo, byl až nezvykle pohodlný podvozek. Ten oproti minulé generaci hodně změkl a k pracovnímu stroji se hodí. I rychlejší jízdu můžete v klidu trávit v sedle, aniž by z vás čtyřkolka vytřásla duši. Je ale třeba si dát pozor v zatáčkách, kde měkký podvozek dokáže připravit nejednu horkou chvilku. Dříve, než by se Outlanderu utrhla zadní náprava do driftu se s vámi odporoučí na dvě kola a ukáže, že máte zpomalit.

Stejně, tak, jako je efektivní zrychlení Outlander i zpomaluje. Propojené brzdy fungují naprosto excelentně. Nejen při ostrém brzdění oceníte posilovač řízení. Ten má progresivní funkci. Dá se navíc nastavt do tří režimů a navíc i do čtvrtého pro sněžné pásy. Citelný rozdíl jsem ale pocítil jen mezi režimem min a max. Po celou dobu testu jsem pak jezdil s posilovačem nastaveným na minimum. I tak zvládnete ovládat čtyřkolku jednou rukou.

Do detailu je zpracované i připínání náhonu všech kol, které funguje hodně rychle. O sevření předního diferenciálu se pak stará automatika. Uzávěrku jako takovou tedy jezdec nespíná. I při zapojeném náhonu zadních kol se Outlander chová hodně přívětivě a předvídatelně. Není přetáčivý, jako tomu u silných strojů bývá a dá se dobře kontrolovat. Radikálně se pak chování zlepší, když připojíte i náhon předku. Výkon silného motoru se přenáší na všechna čtyři kola a trakce je samozřejmě lepší. Na testovací trati se nám nepodařilo najít výjezd, který by Outlander nezváldl a limity jsou spíš na straně řidiče a pneumatik, než stroje samotného.

Can-am opět ukázal, že chce diktovat tempo ve vývoji pracovních čtyřkolek a dostat se na čelo prodejů i novinářských testů. S litrovým motorem rozhodně šel správným směrem. Čtyřkolka není nezvladatelnou bestií, která by pouštěla strach, ale na druhou stranu rozhodně nepatří do ruky začátečníkovi, kterému může silný stroj připravit horké chvilky. Seznámení s Outlanderem představilo nový stroj od Can-amu v hodně dobrém světle a rozhodně o něm na našich stránách nečtete naposledy.


Novinky na SKUTRMANIA.CZ
Novinky na QUADWEB.CZ
Novinky na OFFROADWEB.CZ
Copyright © 2010-2016 quadweb.cz