fotka

12 Hours of La Tuque s českou účastí!

  • vydáno: 29.6.2012
  • autor: David Tušl

12 Hours of La Tugue je dvanáctihodinový vytrvalostní závod,který se jezdí pravidelně každý rok v malém městečku La Tugue v Kanadě. A má trochu podobné rysy jako Pont de Vaux ve Francii. Samotný závod trvá dvanáct hodin a je rozdělený do 3 etap. Takže každá z etap je dlouhá 4 hodiny.

Tohoto závodu se pravidelně účastní americká i evropská špička a proto se na start postavilo mnoho zvučných jmen jako například Dustin Nelson, Dillon Zimmerman, Josh Frederick atd. Na závody se přišlo podívat víc než 20 000 fanoušků! Můj závodní team Can Am / Elka faktory racing team, se kterým jsem měl tu čest se účastnit letošního ročníku, získal v roce 2011 pátou pozici. Což je velmi dobrý výsledek, na který jsme chtěli letos společně navázat a vylepšit ho! Maximilien Freud (Německo) Eric Lamontagne (Quebec) a já David Tušl (Morava ☺) jsme závodily na Can Am DS 450. Tento stroj je výborně ovladatelný, moc pohodlný a kvalitně zpracovaný.

První etapa začala v jednu hodinu odpoledne. Jeli jsme podle plánu, na kterém se náš team předem dohodl. Já jsem měl odstartovat a po hodině a půl mě měl vystřídat Max, potom byl na řadě Erik a já jsem to měl dorazit. Vše probíhalo podle plánu. Jediné co jsme jako team trochu nestihli, bylo přijít včas na rozpravu, což automaticky znamenalo přidělení posledního místa na startu. Po asi půl hodině jízdy jsem se probil z 28. pozice na 8. místo. Na konci první rozjížďky náš team projel cílem na slušném 7. místě.

Následně jsme se šli na dvě hodiny vyspat, abychom nabrali trochu sil, protože v devět hodin večer byla další rozprava, na které jsme museli být v čas, jinak bychom o naše sedmé místo na startu znovu přišli. Druhá rozjížďka odstartovala v deset hodin večer. Chvíli po startu jsem se propracoval na šestou pozici. Asi po třiceti minutách jsem se probojoval na první místo! Vedení jsem si držel po celou zbývající hodinu, co jsem byl na trati. Pak jsem musel zajet do depa, protože už nezbýval skoro žádný benzín. Vystřídal mě Max, který byl na trati asi hodinu. Po něm jel Erik další hodinu a na mě zbylo posledních 35 minut. Před koncem závodu byla písečná trať už téměř neprůjezdná. Byla to jedna velká roleta s kolejemi v zatáčkách. Jediné co nám pomáhalo vydržet tento brutální fyzický nápor, byly naše nové tlumiče Elka Stage 5. Čas na kolo se téměř zdvojnásobil. V životě jsem nezažil tak rozbitou trať. A však někteří závodníci GNCC například Brian Wolf, který před třemi dny vyhrál šestý závod WORCS series, se cítil ne této brutální trati jako ryba ve vodě. A zajížděl na své Hondě o 17 vteřin rychlejší kola než já. Druhá rozjížďka skončila chvíli po druhé hodině ranní a náš team projel cílem jako čtvrtý!

Ve tři hodiny ráno jsme si dali večeři, abychom dostali do těla aspoň nějakou energii. Pak následoval čtyřhodinový spánek. V devět ráno jsme měli poslední rozpravu a v deset hodin nás čekal start poslední rozjížďky. Po startu jsem se z osmé pozice propracoval asi po 40 minutách na třetí. Asi v 50. minutě mi na 4kolce spadla sedačka. Musel jsem zajet do depa pro novou. Ta mi po asi 15 minutách spadla znovu. Opět jsem se tedy musel vrátit do depa, kde jsme dali novou sedačku a pořádně jí připevnili. Tím jsme ztratili pár minut a propadli se na 9. místo. Hned po mě vyjel na trať Max, který do toho dal všechno a probojoval se na 6. pozici. Asi v 55. minutě dostal defekt a musel se vrátit do depa dříve, než bylo v plánu. V depu ho vystřídal Erik, který kroužil na rozbité trati více než hodinu a deset minut. Což byl dobrý výkon vzhledem k neuvěřitelnému pařáku, který připomínal pouštní závody.

Do konce závodu zbývala ještě hodina, takže bylo jasné, že se do toho rozpáleného pekla budu muset znova podívat. Asi v druhém kole jsem si všiml, že ze 4kolky sálá neuvěřitelné množství tepla a bylo mi jasné, že motor už moc dlouho nevydrží. Proto jsem ho raději přestal točit a všude jsem řadil o kvalt víc. Zajel jsem do depa a sdělil jsem problém Maxovi, který skočil na 4kolku a vyrazil na trať. Do konce závodu zbývalo 30 minut. Náš team se i přes technické potíže dostal zpět na čtvrtou pozici! V předposledním kole přijel neohlášeně Max zpět do depa se slovy, že stroj nejede a že mu asi došel benzín. Ihned jsme dotankovali i Max vyjel zpět na trať. Zbývalo už jen jedno kolo do konce. Celý náš team napjatě čekal u cíle a doufal, že to Max zvládne a přiveze téměř zničenou 4kolku do cíle. Po pár minutách jsme spatřili na obzoru Maxovu helmu a blížila se směrem k nám. 4kolka střílela a kuckala a velmi pomalu protnula cílovou lajnu.

Celý náš team včetně mechaniků podal špičkový výkon a jen díky tomu se nám podařilo získat 4. místo a porazit mnoho továrních teamů například tovární team KTM a team Yamaha / G-Force za který jel Dustin Nelson.

Jsem moc hrdý, na celý svůj team a na výsledek, který jsme společně dokázali. Byla to velká životní zkušenost a už se těším na 12h of La Tugue 2013!

Celkové výsledky

1. místo Can-Am / Motoworks Collins Webster, Josh Frederick, Dillon Zimmerman

2. místo Team PY Racing / Elka Brian wolf, Jarrod McClure, PY Denault

3. místo Can-Am / RP Evolution team Richard Pelchat (Quebec), Adrien Mangieux (France), Frederic L'heureux (Quebec)

4. místo Can-Am / Contant / Elka team Maximilien Freud (Germany), David Tusl (Czech Republic), Eric Lamontagne (Quebec).

Další články z rubriky:


    Novinky na SKUTRMANIA.CZ
    Novinky na QUADWEB.CZ
    Novinky na OFFROADWEB.CZ
    Copyright © 2010-2017 quadweb.cz