fotka

Když se řekne asistence…

  • vydáno: 13.1.2013
  • autor: Jiří Vintr

Slávu a uznání sklidí piloti vítězných vozidel, ale méně se ví, že jejich vavříny závisí na poctivé a trpělivé práci těch v zázemí – mechaniků. Dnešní Rallye Dakar už dávno není maratónem let osmdesátých, kdy si každý veze všechno sám. Propracovaná logistika a kvalitní zázemí je jedním z faktorů úspěchu – důležitým, byť naštěstí nikoliv jediným… Zkrátka, aby někdo mohl vyhrát, je o něj každý den v bivaku postaráno – díky asistencím.

Léta osmdesátá – prazáklad asistencí

V raných letech dakarského závodění žádná asistenční kategorie vůbec neexistovala. Jinými slovy – všechna vozidla byla soutěžní. I těch tiskových bylo málo – ne každý měl na to, vyslat novinářský vůz do nejisté Afriky, navíc panoval nedostatek kvalitních map a od Alžíru až po Mali to znamenalo jízdu volnou pouští a obrovské vzdálenosti, tedy i velkou nejistotu.

S postupnou profesionalizací soutěže vyvstala i potřeba asistencí, které by zajišťovaly běh a logistickou podporu větších týmů o více vozidlech, a ta mohla být naopak adekvátně odlehčena ve prospěch konečného výsledku. Jenže i tahle vozidla musela odjet celou soutěž. Když nedojela večer či v noci etapu, lídr byl zkrátka bez podpory a musel si pomoci jakkoli. Málo se ví, že například v roce 1988, jakémsi pomyslném vrcholu rané éry Dakaru, jelo mezi kamiony nějakých 110 strojů, ale jen zhruba 10-15 jich bylo v soutěži kvůli celkovému umístění (čtyři Dafy, dvě Tatry, dva Liazy, dva Many, dvě Pegasa, tři Perlini, možná dva Mercedesy..). Zbytek pole tvořily mohutné asistence. I ony musely všechny útrapy soutěže projet a přežít. Jejich řidiči byli opravdovými hrdiny, kteří se prodírali těžkým terénem a dunami s přetíženou technikou a jen na jejich vzájemné pomoci a solidaritě záviselo jejich další pokračování v závodu. Své by o tom mohl vyprávět nestor KM Racingu Láďa Fajtl, ale i navigátor Josef Kalina a celá řada tatrováků.

Kolem roku 2000 už pořadatelé pochopili, že zřízením asistenční kategorie, která pojede mimo soutěž, nejen umožní přijetí více a rychlejších aut do soutěže, ale vydělají i na počtu přepravovaných mechaniků. Větší týmy začaly kombinovat používání asistenčních kamionů a osobních vozů pro přepravu mechaniků, kteří se do malé kabiny kamionu nevešli. I asistenční kamiony ještě v dobách afrických ovšem musely být uzpůsobeny na jízdu terénem – Afrika se sice mírně zmodernizovala a silnic přibylo, ale úsek od jihu Maroka až po Atar se jel volnou pouští a i těžká 20tunová monstra jím musela projet. V posledních letech už pořadatelé umisťovali asistenční bivaky tam, kam mohly asistence rozumně dojet po silnici. Když tomu cílové místo neodpovídalo (třeba mauretánský Tichit), jednoduše vyhlásili maratónskou dvojetapu bez asistencí a doprovody počkaly na své týmy v nejbližším bivaku.

A dnes…

Vše se významně změnilo s přechodem dakarské soutěže do Jižní Ameriky. Asistenčních vozidel významně přibylo. Všechno se projíždí po dobrých silnicích, a tak mohou být použity i docela konvenční automobily. Motocyklové týmy si berou s sebou často klasické dodávky. Asistenční kamiony jsou už čím dál častěji obuty do silničních pneumatik, jízda je na nich komfortnější. Přesto každý větší tým má ve svém asistenčním parku i vůz, který je schopen případně vyjet na závodní trať za účelem nutné pomoci závodnímu vozidlu. Je za to sice diskvalifikace, ale porouchaný či havarovaný kamion nikdo z trati sám neodveze.

Aby soutěžící zůstal v závodě, smí na trati speciálky přijmout pomoc výhradně od jiného soutěžícího. Proto některé týmy využívají tzv. rapid assitance – závodní vůz, který jede jako rychlá asistence přímo v závodě a jistí kolegy před ním. Nejpropracovanější taktiku má v tomto směru ruský Kamaz, který s ní také začal. Obrovské týmy mezi automobily, třeba německý X-Raid, posílá do Jižní Ameriky rovnou tahač s návěsem – kdepak by s něčím takovým pochodili v Africe. Volkswagen zase už v afrických dobách vysílal do Afriky minibusy Transporter 4×4, které projely z bivaku do bivaku i volnou pouští, a ještě převezly osm mechaniků. Rozmáhá se další používání mohutných kamionů se čtyřmi nápravami – na rozdíl od Afriky se nemusejí obávat zapadnutí.

A ještě jedno použití mají asistenční vozidla, fungují jako tzv. bydlíky. Mezi asistenčními kamiony je začal využívat opět Kamaz. Speciální nástavbu lze roztáhnout do stran a uvnitř jsou spací kóje pro závodní posádky, ale také sprchy, kuchyně, konferenční prostor i pračky. Rusové svůj Kamaz 6×6 dovedli téměř k dokonalosti a ostatní týmy nezůstávají pozadu. Týmové ležení v bivaku, které čeká na dojezd soutěžících posádek, tedy obsahuje vše potřebné pro to, aby závodníci byli fit na další den a nové dakarské bitvy. Únava je veliká a už není nutné, aby ji závodníci vylehávali ve stanech… Moderní asistenční kamion kromě přehlédného úložiště menších dílů (někdy se tomu říká šuplandie) veze také nádrže na vodu, některé asistence vezou i obrovské nádrže na naftu, aby závodní vozy nemusely po etapě ještě čekat u pumpy. Nechybí samozřejmě ani vhodně uložená elektrocentrála, svářecí agregát a u některých týmů i hydraulická ruka pro manipulaci s těžkými předměty. Ono vyměňovat 400kilovou převodovku holýma rukama není žádná radost…

Asistenční vozy Bonver Dakar Project

Inu není jich málo – šest závodních kamionů a dva motocyklisty musí někdo obsloužit a těch 55 lidí se musí mezi bivaky také koordinovaně přesunout. Každý z týmů, které se Bonver Dakar Projectu účastní, jde do boje se svými asistenčními vozidly…

Czech Dakar Team

Zelená část týmu disponuje třemi velkými kamiony Tatra. Nejstarší je klasická Tatra 815 6×6 na základě sériové verze Armax. Tu používal tým Marka Spáčila od roku 2009 a na rok 2010 byl vůz prodloužen a dostal i dlouhou kabinu, která pohodlně převeze pětici mechaniků. Kabina dostala pro letošní ročník Dakaru ještě spací aerodynamickou nástavbu. Moderní servisní korba obsahuje vše potřebné, od většího prostoru pro velké předměty po úhledné regály na menší náhradní díly. Typickým prvkem všech nástaveb doprovodných kamionů je střecha, která má formu “zahrádky” pro uložení náhradních pneumatik pro závodní vozy, není jich zrovna málo.

Novinkou jsou dva krásné kamiony nejnovější tatrovácké řady Tatra 158 Phoenix. Oba jsou zcela sériové a jedou už na silničních pneumatikách, na rozdíl od vojenského podvozku osmsetpatnáctky. Zajímavostí jsou nástavby obou Phoenixů – jsou vyrobeny jako kontejnery, takže je možné je z podvozků mimo období Dakaru bez problémů sundat, jsou ukotveny na čtyřech rohových bodech. Vozy tak mohou dostat ve zbytku roku jinou nástavbu a sloužit zcela běžným účelům. Tatra Phoenix 6×6 slouží jako tzv. bydlík. Propracovaná nástavba od firmy Clearmont nabízí místo na spaní až 16 osobám. Lze ji roztáhnout jako šuplík na obě strany. V boxech pod podlahou po stranách vozidla jsou navíc další úložné prostory. Tatra Phoenix 8×8 je pak těžkým transportérem náhradních dílů a pneumatik, kterých není nikdy dost. Mechaniky, ale i fyzioterapeuta převáží osobní Nissan Patrol, který byl dříve týmem používán jako press car, ale jeho posádka by v případě statutu press nemohla v bivacích pracovat na soutěžních vozech, proto je vozem asistenčním. Jako takový zase nesmí na trať speciálky, i kdyby se jeho posádka chtěla na projíždějící speciály pouze podívat.

KM Racing

Letitá liazka KM Racingu slouží dobře už od Dakaru 2004 a při závodě ji zpravidla pilotuje Jirka Čáp. Vůz má podvozek odpovídající specifikaci závodních liazek z 90. let a v případě nutnosti by to byl on, který by se vydal na trať pomoci kamarádům. Pohání jej navíc motor, s nímž Martin Macík dříve závodil, a tak, pokud by došlo k vyložení těžkého materiálu, dokáže se hodně čile pohybovat i v pouštním terénu. Jde o poslední sériově vybavený vůz Liaz – smontovali ho v Mnichově Hradišti v létě 2003 a vůz dostal moderní servisní nástavbu od firmy Autotech Vinoř. Třeba vnější ochranný rám vozidla mohou znalci poznat – použil ho Josef Kakrda při Rallye Paříž – Kapské Město v roce 1992.

Stoupající nároky i počet týmových vozidel si vyžádaly pořízení dalšího asistenčního kamionu – tím je moderní klasika MAN TGA 26.480. V téhle sériové podobě ho nechalo homologovat závodní oddělení firmy MAN i se servisní nástavbou a integrovaným ochranným rámem. Proti jiným asistenčním vozidlům je cestování v něm opravdu luxusní, a tak ho používá jako velitelský vůz šéf týmu Martin Macík. Nástavba skýtá úložné možnosti pro veškerý těžký materiál, včetně náhradních okenních skel ve speciálních bednách nebo náhradních převodovek. Střecha nástavby liazky i MANu je uzpůsobena jako “zahrádka” pro náhradní pneumatiky a každý z vozů má trojici náhradních plášťů ještě fixovanou zvenku k zadní stěně nástavby. MAN je skutečně moderní automobil, ale motor má klasický omezovač i sériový výkon, a tak by jej v jízdě na čas liazka bez problémů porazila. Od roku 2012 tahá vůz rovněž podvalník pro jeden závodní kamion – ať už by šlo o přepravu na start či do přístavu nebo o přepravu vozu, který by musel odstoupit ze soutěže. Podvalník je významným logistickým pomocníkem a u Bonver Dakar Projectu jsou hned tři – každá barva používá jeden vlastní.

KM Racing má na trati i asistenční Toyotu Hilux – ta veze kromě motocyklových mechaniků i potřebné náhradní díly pro motocyklisty, a také manažera stáje Martina Pabišku. Díky nízké hmotnosti, navzdory bednám náhradních dílů, je pohyb osobního vozu z bivaku do bivaku přece jen pohotovější, a tak bývá Toyota v bivaku z celého týmu nejdříve – ostatně motocyklisté z trati etapy dojíždějí do bivaku také jako první.

Dakar Team Holland

Naši holandští kamarádi si nechali v Kopřivnici postavit krásný speciál Tatra Phoenix, ale sériový Phoenix 6×6 jede v týmu i jako asistenční kamion. Tatra dodala týmu Marcela Schoo podvozek a nástavbu si tým nechal zpracovat v Holandsku. Je zajímavé, že všechny náhradní pneumatiky jsou skladovány mimo střechu nástavby – tam totiž našla místo trojice stanů pro závodní posádku. Marcel Schoo i jeho tým tedy budou mít nad bivakem Bonver Dakar Projectu po nocích patřičný nadhled.

Další články z rubriky:


    Novinky na SKUTRMANIA.CZ
    Novinky na QUADWEB.CZ
    Novinky na OFFROADWEB.CZ
    Copyright © 2010-2017 quadweb.cz